Edmontonská odbočka Československého národního sdružení v Kanadě, jak se tehdy naše organizace jmenovala, byla založena 18. června 1939 jako odbočka číslo 21. Podle článku prvního předsedy Emanuela Zimy, publikovaného v Památníku Československé Kanady, který byl vydán v roce 1943, Edmonton byl víceméně farmářské město, které nemělo kromě čtyř velkých dobytčích jatek takřka žádný průmysl. Tehdy tu žilo 125,000 obyvatel. První čtyři krajanské rodiny se v Edmontonu usadily v roce 1900, po 28 letech zde bylo dvanáct trvale usazených rodin, a ještě v roce 1943 zde a v blízkém okolí žilo stále jen 25 až 30 rodin. Svobodní krajané a ti, kteří nechali manželky ve “staré zemi, se ve zdejším městě usazovali jen dočasně. Rozcházeli se odsud na práci na okolních farmách, do dřevorubeckých táborů a do uhelných dolů. Ti podnikavější šli lovit zvěř, či rýžovat zlato.
Teprve v roce 1938 se krajané začali blíže poznávat a sdružovat. Po Mnichovském diktátu začala Edmontonská odbočka pořádat domácí večírky se sbírkami na podporu osvobozovacího hnutí. V roce 1940 pak odbočka uvítala delegaci z torontského ústředí, Karla Buzka a Pavla Klímka. Krajanská schůze byla uspořádána ve Slovenské národní hale na předměstí Beverley, kde hosté promluvili o úkolech Národního sdružení a povzbudili krajany k další činnosti. 16. října 1941 Edmonton uvítal senátora Vojtu Beneše – bratra presidenta Edwarda Beneše. Jeho řeč byla vysílána rozhlasem. Místní rozhlasová stanice CFRN pak 28. října 1942 věnovala více než hodinu vysílání slavnosti uspořádané ten den v Polské hale při příležitosti návštěvy československé vojenské mise. Misi vedl podplukovník letectva Jan Ambruš a nadporučík pozemní armády Rudolf Nekola, kteří byli doprovázeni také ústředním tajemníkem Československého národního sdružení Karlem Buzkem. Účelem této mise bylo informovat krajanské skupiny po celé Kanadě o událostech ve vlasti. I když většina přistěhovalců tehdy ještě neměla kanadské státní občanstí, mnozí z nich se po schůzích hlásili jako dobrovolníci do kanadské armády. Podpora kanadského válečného úsilí byla v té pohnuté době důležitou částí programu Sdružení. V Edmontonu se přispívalo na zakoupení stíhačky “Spitfire” a také na kanadský Červený kříž. Pořádala se také sbírka na tzv. “cigaretový fond” pro vojáky na frontě. Na kulturním poli se krajané pochlubili kanadské veřejnosti především koncertem Jana Kubelíka.
Záznamy o poválečných letech se nedochovaly, alespoň je nemáme k disposici. Víme ale, že předsedou odbočky byl v roce 1968 pan Schoengut. Mnozí uprchlíci z velké emigrační vlny toho roku, ke které přispěla také intervence našeho ústředí u kanadské vlády, se ještě pamatují na výše zmíněného Emanuela Zimu, který mnohé z nich vítal v nové vlasti a pomáhal jim podle svých sil. V roce 1969 převzal předsednictví odbočky John Holub. Nynější čestný předseda, Dr. Jiří Krupička, vzpomíná na delegaci, kterou v roce 1969 vedl John Holub a která se skládala z Jiřího Krupičky a známého herce a producenta Vladimíra Valenty. Delegace byla přijata premierem Harry Stromem a několika členy jeho vlády, kteří projevili zájem zejména o zkušenosti pánů Krupičky a Valenty z jejich pobytu v komunistických žalářích. Později se konala konference delegátů etnických skupin v officiální residenci “Lieutenant Governora” a albertská vláda se rozhodla podporovat multikulturalismus propagovaný senátorem ukrajinského původu z Manitoby Paulem Yuzykem asi půl roku před federální vládou.
Od 1. prosince 1969 do 31. prosince 1975 zde Vladimír Valenta vydával své noviny Telegram a získal pro něj i spolupráci manželů Škvoreckých. Publikace byla literárně a politicky zaměřena a přežívala díky vydavatelově energii, příspěvkům jeho přátel a občasným darům. Mezi přispěvateli byli, kromě Josefa Škvoreckého, také Mojmír Povolný, Vladimír Krajina, Jan Beneš, Ota Ulč, Václav Majer a jiní. Z místních s ním úzce spolupracoval Milan Vosáhlo. Na výroční schůzi odbočky 1. března 1971 byl zvolen předsedou Antonín Anděl a jednatelem Martin Skála. Ten rok – 15. prosince byla také ustavena v Edmontonu místní skupina Československé společnosti pro vědy a umění (SVU). Předsedou byl zvolen Ivo Moravčík. Skupina začala promítáním historického seriálu NFB “Struggle on the Border.” Kromě promítání filmů, SVU pořádala občasné odborné přednášky na různá témata. V roce 1973 Edmontonská odbočka Československého sdružení v Kanadě (ČSSK) zásluhou manželů Stříbrných připravila v Provinčním museu výstavu o Československu s pohledem na dějiny, architekturu i folklor. Jaromír Stříbrný byl předsedou odbočky většinu sedmdesátých a první poloviny osmdesátých let. Krajané se sdružovali mimo rámec sdružení. V tu dobu byly také pořádány taneční zábavy trampskou skupinou a slováky, měli utkání v kopané a v hokeji a volejbalisté pravidelně hráli až třikrát týdně odbíjenou. Za zmínku stojí také navštěva písničkáře Karla Kryla.