{"id":188,"date":"2025-03-22T16:05:35","date_gmt":"2025-03-22T20:05:35","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cssk.ca\/new\/?page_id=188"},"modified":"2025-03-22T16:05:36","modified_gmt":"2025-03-22T20:05:36","slug":"edmonton-history","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.cssk.ca\/sk\/our-community\/edmonton-history\/","title":{"rendered":"History"},"content":{"rendered":"\n<p>Edmontonsk\u00e1 odbo\u010dka \u010ceskoslovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho sdru\u017een\u00ed v Kanad\u011b, jak se tehdy na\u0161e organizace jmenovala, byla zalo\u017eena 18. \u010dervna 1939 jako odbo\u010dka \u010d\u00edslo 21. Podle \u010dl\u00e1nku prvn\u00edho p\u0159edsedy Emanuela Zimy, publikovan\u00e9ho v Pam\u00e1tn\u00edku \u010ceskoslovensk\u00e9 Kanady, kter\u00fd byl vyd\u00e1n v roce 1943, Edmonton byl v\u00edcem\u00e9n\u011b farm\u00e1\u0159sk\u00e9 m\u011bsto, kter\u00e9 nem\u011blo krom\u011b \u010dty\u0159 velk\u00fdch dobyt\u010d\u00edch jatek tak\u0159ka \u017e\u00e1dn\u00fd pr\u016fmysl. Tehdy tu \u017eilo 125,000 obyvatel. Prvn\u00ed \u010dty\u0159i krajansk\u00e9 rodiny se v Edmontonu usadily v roce 1900, po 28 letech zde bylo dvan\u00e1ct trvale usazen\u00fdch rodin, a je\u0161t\u011b v roce 1943 zde a v bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed \u017eilo st\u00e1le jen 25 a\u017e 30 rodin. Svobodn\u00ed krajan\u00e9 a ti, kte\u0159\u00ed nechali man\u017eelky ve \u201cstar\u00e9 zemi, se ve zdej\u0161\u00edm m\u011bst\u011b usazovali jen do\u010dasn\u011b. Rozch\u00e1zeli se odsud na pr\u00e1ci na okoln\u00edch farm\u00e1ch, do d\u0159evorubeck\u00fdch t\u00e1bor\u016f a do uheln\u00fdch dol\u016f. Ti podnikav\u011bj\u0161\u00ed \u0161li lovit zv\u011b\u0159, \u010di r\u00fd\u017eovat zlato.<\/p>\n\n\n\n<p>Teprve v roce 1938 se krajan\u00e9 za\u010dali bl\u00ed\u017ee pozn\u00e1vat a sdru\u017eovat. Po Mnichovsk\u00e9m dikt\u00e1tu za\u010dala Edmontonsk\u00e1 odbo\u010dka po\u0159\u00e1dat dom\u00e1c\u00ed ve\u010d\u00edrky se sb\u00edrkami na podporu osvobozovac\u00edho hnut\u00ed. V roce 1940 pak odbo\u010dka uv\u00edtala delegaci z torontsk\u00e9ho \u00fast\u0159ed\u00ed, Karla Buzka a Pavla Kl\u00edmka. Krajansk\u00e1 sch\u016fze byla uspo\u0159\u00e1d\u00e1na ve Slovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed hale na p\u0159edm\u011bst\u00ed Beverley, kde host\u00e9 promluvili o \u00fakolech N\u00e1rodn\u00edho sdru\u017een\u00ed a povzbudili krajany k dal\u0161\u00ed \u010dinnosti. 16. \u0159\u00edjna 1941 Edmonton uv\u00edtal sen\u00e1tora Vojtu Bene\u0161e \u2013 bratra presidenta Edwarda Bene\u0161e. Jeho \u0159e\u010d byla vys\u00edl\u00e1na rozhlasem. M\u00edstn\u00ed rozhlasov\u00e1 stanice&nbsp;CFRN&nbsp;pak 28. \u0159\u00edjna 1942 v\u011bnovala v\u00edce ne\u017e hodinu vys\u00edl\u00e1n\u00ed slavnosti uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 ten den v Polsk\u00e9 hale p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti n\u00e1v\u0161t\u011bvy \u010deskoslovensk\u00e9 vojensk\u00e9 mise. Misi vedl podplukovn\u00edk letectva Jan Ambru\u0161 a nadporu\u010d\u00edk pozemn\u00ed arm\u00e1dy Rudolf Nekola, kte\u0159\u00ed byli doprov\u00e1zeni tak\u00e9 \u00fast\u0159edn\u00edm tajemn\u00edkem \u010ceskoslovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho sdru\u017een\u00ed Karlem Buzkem. \u00da\u010delem t\u00e9to mise bylo informovat krajansk\u00e9 skupiny po cel\u00e9 Kanad\u011b o ud\u00e1lostech ve vlasti. I kdy\u017e v\u011bt\u0161ina p\u0159ist\u011bhovalc\u016f tehdy je\u0161t\u011b nem\u011bla kanadsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ob\u010danst\u00ed, mnoz\u00ed z nich se po sch\u016fz\u00edch hl\u00e1sili jako dobrovoln\u00edci do kanadsk\u00e9 arm\u00e1dy. Podpora kanadsk\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u00fasil\u00ed byla v t\u00e9 pohnut\u00e9 dob\u011b d\u016fle\u017eitou \u010d\u00e1st\u00ed programu Sdru\u017een\u00ed. V Edmontonu se p\u0159isp\u00edvalo na zakoupen\u00ed st\u00edha\u010dky \u201cSpitfire\u201d a tak\u00e9 na kanadsk\u00fd \u010cerven\u00fd k\u0159\u00ed\u017e. Po\u0159\u00e1dala se tak\u00e9 sb\u00edrka na tzv. \u201ccigaretov\u00fd fond\u201d pro voj\u00e1ky na front\u011b. Na kulturn\u00edm poli se krajan\u00e9 pochlubili kanadsk\u00e9 ve\u0159ejnosti p\u0159edev\u0161\u00edm koncertem Jana Kubel\u00edka.<\/p>\n\n\n\n<p>Z\u00e1znamy o pov\u00e1le\u010dn\u00fdch letech se nedochovaly, alespo\u0148 je nem\u00e1me k disposici. V\u00edme ale, \u017ee p\u0159edsedou odbo\u010dky byl v roce 1968 pan Schoengut. Mnoz\u00ed uprchl\u00edci z velk\u00e9 emigra\u010dn\u00ed vlny toho roku, ke kter\u00e9 p\u0159isp\u011bla tak\u00e9 intervence na\u0161eho \u00fast\u0159ed\u00ed u kanadsk\u00e9 vl\u00e1dy, se je\u0161t\u011b pamatuj\u00ed na v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho Emanuela Zimu, kter\u00fd mnoh\u00e9 z nich v\u00edtal v nov\u00e9 vlasti a pom\u00e1hal jim podle sv\u00fdch sil. V roce 1969 p\u0159evzal p\u0159edsednictv\u00ed odbo\u010dky John Holub. Nyn\u011bj\u0161\u00ed \u010destn\u00fd p\u0159edseda, Dr. Ji\u0159\u00ed Krupi\u010dka, vzpom\u00edn\u00e1 na delegaci, kterou v roce 1969 vedl John Holub a kter\u00e1 se skl\u00e1dala z Ji\u0159\u00edho Krupi\u010dky a zn\u00e1m\u00e9ho herce a producenta Vladim\u00edra Valenty. Delegace byla p\u0159ijata premierem Harry Stromem a n\u011bkolika \u010dleny jeho vl\u00e1dy, kte\u0159\u00ed projevili z\u00e1jem zejm\u00e9na o zku\u0161enosti p\u00e1n\u016f Krupi\u010dky a Valenty z jejich pobytu v komunistick\u00fdch \u017eal\u00e1\u0159\u00edch. Pozd\u011bji se konala konference deleg\u00e1t\u016f etnick\u00fdch skupin v offici\u00e1ln\u00ed residenci \u201cLieutenant Governora\u201d a albertsk\u00e1 vl\u00e1da se rozhodla podporovat multikulturalismus propagovan\u00fd sen\u00e1torem ukrajinsk\u00e9ho p\u016fvodu z Manitoby Paulem Yuzykem asi p\u016fl roku p\u0159ed feder\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dou.<\/p>\n\n\n\n<p>Od 1. prosince 1969 do 31. prosince 1975 zde Vladim\u00edr Valenta vyd\u00e1val sv\u00e9 noviny Telegram a z\u00edskal pro n\u011bj i spolupr\u00e1ci man\u017eel\u016f \u0160kvoreck\u00fdch. Publikace byla liter\u00e1rn\u011b a politicky zam\u011b\u0159ena a p\u0159e\u017e\u00edvala d\u00edky vydavatelov\u011b energii, p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016fm jeho p\u0159\u00e1tel a ob\u010dasn\u00fdm dar\u016fm. Mezi p\u0159isp\u011bvateli byli, krom\u011b Josefa \u0160kvoreck\u00e9ho, tak\u00e9 Mojm\u00edr Povoln\u00fd, Vladim\u00edr Krajina, Jan Bene\u0161, Ota Ul\u010d, V\u00e1clav Majer a jin\u00ed. Z m\u00edstn\u00edch s n\u00edm \u00fazce spolupracoval Milan Vos\u00e1hlo. Na v\u00fdro\u010dn\u00ed sch\u016fzi odbo\u010dky 1. b\u0159ezna 1971 byl zvolen p\u0159edsedou Anton\u00edn And\u011bl a jednatelem Martin Sk\u00e1la. Ten rok \u2013 15. prosince byla tak\u00e9 ustavena v Edmontonu m\u00edstn\u00ed skupina \u010ceskoslovensk\u00e9 spole\u010dnosti pro v\u011bdy a um\u011bn\u00ed (SVU). P\u0159edsedou byl zvolen Ivo Morav\u010d\u00edk. Skupina za\u010dala prom\u00edt\u00e1n\u00edm historick\u00e9ho seri\u00e1lu&nbsp;NFB&nbsp;\u201cStruggle on the Border.\u201d Krom\u011b prom\u00edt\u00e1n\u00ed film\u016f,&nbsp;SVU&nbsp;po\u0159\u00e1dala ob\u010dasn\u00e9 odborn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky na r\u016fzn\u00e1 t\u00e9mata. V roce 1973 Edmontonsk\u00e1 odbo\u010dka \u010ceskoslovensk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed v Kanad\u011b (\u010cSSK) z\u00e1sluhou man\u017eel\u016f St\u0159\u00edbrn\u00fdch p\u0159ipravila v Provin\u010dn\u00edm museu v\u00fdstavu o \u010ceskoslovensku s pohledem na d\u011bjiny, architekturu i folklor. Jarom\u00edr St\u0159\u00edbrn\u00fd byl p\u0159edsedou odbo\u010dky v\u011bt\u0161inu sedmdes\u00e1t\u00fdch a prvn\u00ed poloviny osmdes\u00e1t\u00fdch let. Krajan\u00e9 se sdru\u017eovali mimo r\u00e1mec sdru\u017een\u00ed. V tu dobu byly tak\u00e9 po\u0159\u00e1d\u00e1ny tane\u010dn\u00ed z\u00e1bavy trampskou skupinou a slov\u00e1ky, m\u011bli utk\u00e1n\u00ed v kopan\u00e9 a v hokeji a volejbalist\u00e9 pravideln\u011b hr\u00e1li a\u017e t\u0159ikr\u00e1t t\u00fddn\u011b odb\u00edjenou. Za zm\u00ednku stoj\u00ed tak\u00e9 nav\u0161t\u011bva p\u00edsni\u010dk\u00e1\u0159e Karla Kryla.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Edmontonsk\u00e1 odbo\u010dka \u010ceskoslovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho sdru\u017een\u00ed v Kanad\u011b, jak se tehdy na\u0161e organizace jmenovala, byla zalo\u017eena 18. \u010dervna 1939 jako odbo\u010dka \u010d\u00edslo 21. Podle \u010dl\u00e1nku prvn\u00edho p\u0159edsedy Emanuela Zimy, publikovan\u00e9ho v Pam\u00e1tn\u00edku \u010ceskoslovensk\u00e9 Kanady, kter\u00fd byl vyd\u00e1n v roce 1943, Edmonton byl v\u00edcem\u00e9n\u011b farm\u00e1\u0159sk\u00e9 m\u011bsto, kter\u00e9 nem\u011blo krom\u011b \u010dty\u0159 velk\u00fdch dobyt\u010d\u00edch jatek tak\u0159ka \u017e\u00e1dn\u00fd pr\u016fmysl. Tehdy [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"parent":15,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-188","page","type-page","status-publish","hentry","branch-edmonton"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/188","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=188"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/188\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":733,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/188\/revisions\/733"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/15"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=188"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}