{"id":180,"date":"2025-03-22T15:14:10","date_gmt":"2025-03-22T19:14:10","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cssk.ca\/new\/?page_id=180"},"modified":"2025-03-22T15:15:53","modified_gmt":"2025-03-22T19:15:53","slug":"calgary-history","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/our-community\/calgary-history\/","title":{"rendered":"Historie"},"content":{"rendered":"\r\n<h1 class=\"wp-block-heading\">Z historie calgarsk\u00e9 pobo\u010dky<\/h1>\r\n Vzpom\u00ednky Josefa Najmana, b\u00fdval\u00e9ho p\u0159edsedy a st\u00e1l\u00e9ho \u010dlena pobo\u010dky \u010cSSK \u2014 Calgary\r\n\r\n V roce 1968 kdy\u017e jsme p\u0159ijeli do Calgary se mezi \u010cechy a Slov\u00e1ky za\u010daly tvo\u0159it z\u00e1jmov\u00e9 skupiny a snaha udr\u017eet \u010ceskoslovenskou organizaci. Zdej\u0161\u00ed starousedl\u00edci n\u00e1s v\u0159ele p\u0159iv\u00edtali a uspo\u0159\u00e1dali pro n\u00e1s n\u011bkolik kulturn\u00edch a soci\u00e1ln\u00edch akc\u00ed. Mirek Faltus, Ruda Puffer, pan Warva\u017eovsk\u00fd a pan Ma\u0161tal\u00ed\u0159, kte\u0159\u00ed se priv\u00e1tn\u011b sch\u00e1zeli v dom\u011b pana Puffera uspo\u0159\u00e1dali pro v\u0161echny nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed sb\u00edrku \u0161atstva a pr\u00e1dla v hale pracovi\u0161t\u011b Mirka Faltuse a cht\u011bli p\u0159edat kormidlo spolku nov\u00fdm exulant\u016fm. Na sc\u00e9n\u011b se objevil Zdenek Fi\u0161era, Jan Saler, Jan Salus, kte\u0159\u00ed m\u011bli b\u00fdt hybn\u00fdmi p\u00e1kami budouc\u00edho sdru\u017een\u00ed. \u010ce\u0161t\u00ed starousedl\u00edci si \u017eili sv\u00fdm calgarsk\u00fdm etnick\u00fdm \u017eivotem, ale s \u00dast\u0159ed\u00edm spolku necht\u011bli m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho. Nov\u00e1 vlna exulant\u016f toti\u017e m\u011bnila spole\u010densk\u00fd \u017eivot v politick\u00fd a ten vy\u017eadoval vy\u0161\u0161\u00ed centrum oraganizace. Prvn\u00ed zvolen\u00fd v\u00fdbor trochu t\u00e1pal po doktrin\u011b budouc\u00ed \u010dinnosti, ale \u017eivelnost \u010deskoslovensk\u00e9ho hnut\u00ed za\u010dala sm\u011b\u0159ovat do Toronsk\u00e9 organizace. Rozho\u0159\u010den\u00ed a odpor proti komunistick\u00e9mu syst\u00e9mu v \u010ceskoslovensku dala tomuto hnut\u00ed kone\u010dn\u00fd r\u00e1z. Hlavn\u00ed postavou byla ne\u00fanavn\u00e1 \u010dinnost Zdenka Fi\u0161ery, kter\u00fd p\u0159itahoval do v\u00fdboru a \u010dinnosti spolku exulantsk\u00e9 dobrovoln\u00edky. J\u00e1 byl jeden z prvn\u00edch a na\u0161e spolupr\u00e1ce trvala i po jeho odchodu v roce 1987 do Edmontonu.\r\n\r\n Prvn\u00ed akce byly v\u011bt\u0161inou nesm\u011bl\u00e9, proto\u017ee jsme nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00ed fina\u010dn\u00e9 zdroje a z po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch pen\u011bz jsme nemohli po\u0159\u00e1dat \u017e\u00e1dn\u00e9 velk\u00e9 akce. Pesimist\u00e9 \u0159\u00edkali : \u201e Po\u010dkejte, a\u017e se po\u0159\u00e1dn\u011b zabydl\u00edte, dostanete po\u0159\u00e1dn\u00e9 zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, tak pak ten spole\u010densk\u00fd \u017eivot po\u0159\u00e1dn\u011b rozjedeme\u201c. My jsme necht\u011bli \u010dekat a proto jsme ne\u00fanavn\u011b pokra\u010dovali v organizac\u00edch, co\u017e se v budoucnosti vyplatilo. Zalo\u017eil jsem s man\u017eelkou Monikou z\u00e1kladn\u00ed tane\u010dn\u00ed kurzy pro ml\u00e1de\u017e, kter\u00fdch se z\u00fa\u010dastnilo asi 9 chlapc\u016f a 9 d\u011bv\u010dat a jenom za p\u0159\u00edsp\u011bvek na n\u00e1jem t\u011blocvi\u010dny, jsme je u\u010dili z\u00e1kladn\u00edm tane\u010dn\u00edm krok\u016fm lidov\u00e9 i swingov\u00e9 hudby. Jejich spektakul\u00e1rn\u00ed vystoupen\u00ed v \u00fanoru 69 v hale Saint Mary, p\u0159ed \u00fa\u010dast\u00ed asi 350 lid\u00ed bylo snad jedin\u00fdm i posledn\u00edm amat\u00e9rsk\u00fdm vystoupen\u00edm v jejich \u017eivot\u011b. Ov\u0161em t\u00edm tane\u010dn\u00ed epocha neskon\u010dila. Tu p\u0159enesl Zden\u011bk Fi\u0161era na lidov\u00e9 tance pro dosp\u011bl\u00e9, kter\u00e9 nacvi\u010doval s Marianou Sladkovskou.\r\n\r\n Vedle t\u011bchto tanc\u016f se da\u0159ilo i \u010desk\u00e9 kapele. S Dr. Janem Havlenou jsme zalo\u017eili velice popul\u00e1rn\u00ed skupinu Cancelled Czech, kter\u00e1 zdarma vyhr\u00e1vala na tane\u010dn\u00edch z\u00e1bav\u00e1ch. \u010cist\u00fd p\u0159\u00edjem z t\u011bchto z\u00e1bav se pozd\u011bji stal finan\u010dn\u00ed z\u00e1kladnou spolku, kter\u00fd se kone\u010dn\u011b mohl pou\u017e\u00edt k rozv\u00edjen\u00ed dal\u0161\u00edch \u010dinnost\u00ed. Velk\u00fdm p\u0159evratem se stal p\u0159\u00edchod Dr Milana Nos\u00e1la, profesora matematiky na Calgarsk\u00e9 universit\u011b, kte\u00fd vedle p\u0159edn\u00e1\u0161en\u00ed statistiky byl i profesion\u00e1ln\u00edm muzikantem. Jeho perfektn\u011b vybaven\u00e1 laborato\u0159 nejmodern\u011bj\u0161\u00edch elektronick\u00fdch n\u00e1stroj\u016f dala Cancelled Czech koloritu velk\u00fdch orchestr\u016f. Popul\u00e1rn\u00ed zp\u011bva\u010dkou se stala i jeho \u017eena japonsk\u00e9 n\u00e1rodnosti Tai, kter\u00e1 s p\u0159ehledem zp\u00edvala \u010desky \u010desk\u00e9 lidovky. Orchestr doznal velk\u00fdch zm\u011bn od velk\u00e9ho ens\u00e1mblu: ( trubka- Karel Heger, saxofony-Dr. Milan Nos\u00e1l, klarinet-\u0160tefan Sklenka, housle-Jindra \u0160treibel, kytara-Josef M\u017eik, piano pan\u00ed Kr\u00e1tk\u00e1, zp\u011bv Tai Nos\u00e1lov\u00e1 a Marie Kricnerov\u00e1, bubny-Josef Najman, basa-Dr.Jan Havlena,) a\u017e po elektronicky vysp\u011blou techniku pouze p\u011bti muzikant\u016f.(Havlena, Nos\u00e1l, Sklenka, Najman, Tai). \u0160tefan Sklenka dopl\u0148oval p\u0159est\u00e1vky p\u0159\u00edhodnou reprodukovanou hudbou, se kterou potom i vypl\u0148oval n\u011bkter\u00e9 sple\u010densk\u00e9 akce, kter\u00fdch se cel\u00fd orchestr nemohl z\u00fa\u010dastnit. Snad jedna \u00fasm\u011bvn\u00e1 p\u0159\u00edhoda z historie hran\u00ed velk\u00e9ho orchestru. Dr Nos\u00e1l je perfekcionista a vy\u017eadoval p\u0159esn\u00e9 n\u00e1stupy a tempo. Kdy\u017e byl v Calgary v Banffu v osmdes\u00e1t\u00fdch letech Kongres sdru\u017een\u00ed a my v\u0161ichni v gala jsme hr\u00e1li na ve\u010dern\u00edm b\u00e1lu ve velk\u00e9m s\u00e1le Spring hotelu, kter\u00fd n\u00e1m zadarmo prop\u016fj\u010dil \u010cech, tehdej\u0161\u00ed gener\u00e1ln\u00ed mana\u017eer CP hotel\u016f z\u00e1padn\u00ed Kanady pan Petr\u00e1k, (velk\u00fd d\u00edk za jeho pochopen\u00ed a ochotu), Karl\u00ed\u010dek Heger na trumpetu v klasick\u00e9 swingov\u00e9 melodii \u201e Kanadsk\u00e1 j\u00edzda\u201c nastoupil o 1\/16 taktu pozd\u011bji. Dr. Nos\u00e1l zastavil r\u00e1zn\u011b hran\u00ed orchestru, uklonil se tancuj\u00edc\u00edm ve ve\u010dern\u00edch toalet\u00e1ch, kte\u0159\u00ed v\u016fbec nepost\u0159ehli co se stalo a prohl\u00e1sil: \u201e V\u00e1\u017een\u00e9 d\u00e1my a p\u00e1nov\u00e9, promi\u0148te, ale s takov\u00fdmi profesin\u00e1ln\u00edmi amat\u00e9ry se zde nenech\u00e1 v\u016fbec hr\u00e1t.\u201c. Kdy\u017e jsme i my vyt\u0159e\u0161t\u011bni na n\u011bj koukali co se stalo, obr\u00e1til se k n\u00e1m a vybuchl: \u201e Kdy\u017e jste hovno muzikanti, alespo\u0148 \u010dumte do not volov\u00e9\u201c. T\u00edmto ukon\u010dil svoje extemp\u00f3re a ode\u0161el z podia. Na\u0161t\u011bst\u00ed \u0160tefan Sklenka, kter\u00fd m\u011bl p\u0159ipraven\u00e9 disco podobn\u00fdch swingov\u00fdch skladeb, zapnul \u201ema\u0161iny\u201c a klidn\u011b se do konce ve\u010dera pokra\u010dovalo d\u00e1l. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to nebyl konec hran\u00ed Cancelled Czech, proto\u017ee je je\u0161t\u011b \u010dekaly i s Milanem Nos\u00e1lem dal\u0161\u00ed slavn\u00e9 dny.\r\n\r\n Velkou ud\u00e1lost\u00ed calgarsk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed bylo nastartov\u00e1n\u00ed televizn\u00edho vys\u00edl\u00e1n\u00ed v roce 1987 na kan\u00e1lu \u010d. 10. Zde jsme vydr\u017eeli i trp\u011bli pln\u00fdch 8 let. Ka\u017ed\u00fdch 14 dn\u00ed jsme museli vyprodukovat p\u016flhodinov\u00fd po\u0159ad a odvys\u00edlat ho v Shaw televizn\u00edm studiu bez ohledu na po\u010das\u00ed, nemoce a ostatn\u00ed nep\u0159\u00edzn\u011b osudu. V tomto roce Milan A\u010d dostal bl\u00e1zniv\u00fd n\u00e1pad z\u00fa\u010dastnit se televizn\u00edho vys\u00edl\u00e1n\u00ed a my se zbl\u00e1znili s n\u00edm. Koupili jsme za spolkov\u00e9 pen\u00edze \u00bd inch videokameru Hitachi s ve\u0161ker\u00fdm p\u0159\u00edslu\u0161nstv\u00edm a pustili se do pr\u00e1ce. Z t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f, kte\u0159\u00ed toto \u0161\u00edlen\u00e9 dobrodru\u017estv\u00ed za\u010d\u00ednali byl jedin\u00fd Zden\u011bk Erben, kter\u00fd kdysi pracoval v pra\u017esk\u00e9 televizi a my, ostatn\u00ed dva, Milan A\u010d a Josef Najman jsme znali televizi pouze z dom\u00e1c\u00edch obrazovek. Dostali jsme malou bro\u017eurku jak se co d\u011bl\u00e1, potom n\u00e1m na\u0161i sponzorovatel\u00e9 indick\u00e9 televize, po kter\u00fdch jsme m\u011bli n\u00e1\u0161 po\u0159ad, uk\u00e1zali z\u00e1kladn\u00ed v\u011bci a ji\u017e jsme byli na \u201esv\u00e9m\u201c. Zorganizovali jsme skupinu oddan\u00fdch odv\u00e1\u017elivc\u016f, z nich\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed z\u016fstali a\u017e do konce osm\u00e9ho roku vys\u00edl\u00e1n\u00ed. Nesmrteln\u00e1 jm\u00e9na t\u011bchto dobrovoln\u00edk\u016f jsou naps\u00e1na na titulc\u00edch v\u0161ech po\u0159ad\u016f a pat\u0159\u00ed mezi n\u011b: Josef Holubec-kameraman, P\u011bva Pufferov\u00e1-hlasatelka, Dr. Jan Havlena-zpr\u00e1vy a koment\u00e1\u0159e, Alice Pe\u0161tov\u00e1-hlasatelka, Emilie Voln\u00edkov\u00e1-organiz\u00e1torka a hlasatelka, Ros\u0165a Rojko \u2014 hlasatel \u2014 zpr\u00e1vy a \u00favahy, Helena a Vladim\u00edr T\u0159\u00edska-herci, hlasatel\u00e9 a muzikanti, Bo\u017eenka \u010cern\u00e1 hlasatelka, Josef a Jana Fialovi ( technik a mask\u00e9rka) Monika Najmanov\u00e1 hlasatelka.a Karel a Jaru\u0161ka Traxlerovi \u2013techni\u010dt\u00ed pracovn\u00edci a je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed dobrovoln\u00edk\u016f a herc\u016f, kter\u00e9 my t\u0159i kr\u00e1lov\u00e9 se sna\u017eili po\u0159\u00e1d organizovat. Na\u0161e programy se t\u00fdkaly ve\u0159ejn\u00fdch zpr\u00e1v, akc\u00ed a \u010dinnosti spolku, a z\u00e1bavn\u00e1 \u010d\u00e1st se op\u00edrala o vystoupen\u00ed r\u016fzn\u00fdch \u010desk\u00fdch soubor\u016f a um\u011blc\u016f jak m\u00edstn\u00edch, tak hostuj\u00edc\u00edch z \u010cesk\u00e9 a Slovensk\u00e9 republiky. Mezi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed progamy pat\u0159\u00ed zfilmov\u00e1n\u00ed na\u0161\u00ed \u00fa\u010dasti na p\u0159\u00edprav\u011b olympion\u00e1dy 1988, zachycen\u00ed momentu podpory \u010ceskoslovenk\u00e9 sametov\u00e9 revoluce v Calgary u Jubilee Auditoria, a hereck\u00fd v\u00fdkon Alice Pe\u0161tov\u00e9 ve vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o jej\u00ed transplantaci ledviny a jej\u00ed v\u00fdzv\u011b o darov\u00e1n\u00ed org\u00e1n\u016f pro udr\u017een\u00ed jin\u00fdch \u017eivot\u016f. Tato rozprava byla vedena s \u010desk\u00fdm l\u00e9ka\u0159em Dr. V\u00e1clavem Hoyerem. Propagovali jsme d\u00edla zn\u00e1m\u00e9ho socha\u0159e a mal\u00ed\u0159e Vildy Zacha, kter\u00fd se proslavil v cel\u00e9 z\u00e1padn\u00ed Kanad\u011b a d\u011blali interview se zn\u00e1m\u00fdmi lidmi, \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu\r\n\r\n Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kapitolou byla tradice Mikul\u00e1\u0161e, \u010derta a and\u011bla, kter\u00e1 m\u011bla velik\u00fd ohlas mezi na\u0161imi nejmen\u0161\u00edmi. V dob\u011b kolem 5. prosince na\u0161i nebe\u0161t\u00ed svat\u00ed sestoupili na podium ma\u010farsk\u00e9ho kostela a nad\u011blovali d\u011btem d\u00e1rky. Ka\u017ed\u00fd obdarovan\u00fd musel p\u0159edn\u00e9st n\u011bjakou b\u00e1sni\u010dku neb zazp\u00edvat \u010deskou p\u00edsni\u010dku a teprve potom mu byl d\u00e1n d\u00e1rek, kter\u00fd ka\u017ed\u00fd rodi\u010d musel tajn\u011b p\u0159in\u00e9st a \u0159\u00e1dn\u011b nadepsan\u00fd odevzdat pomocn\u00edk\u016fm sv. Mikul\u00e1\u0161e. Organizace ka\u017ed\u00e9mu d\u00edt\u011bti p\u0159id\u00e1vala je\u0161t\u011b vlastn\u00ed bal\u00ed\u010dky, ker\u00e9 svat\u00ed na podiu d\u011btem rozd\u00e1vali. Mikul\u00e1\u0161e po mnoho let d\u011blal Josef Najman v tradi\u010dn\u00edm obleku, kter\u00fd u\u0161ila polsk\u00e1 maminka Dany Kolingerov\u00e9, \u010derta, tedy vlastn\u011b \u010dertici p\u0159edstavovala Marta \u0160t\u011bp\u00e1nkov\u00e1 a and\u011bla jsme s nevin\u00fdm obli\u010dejem zosob\u0148ovaly nevin\u00e9 d\u00edvky \u0161koln\u00edho v\u011bku. I pro n\u011b polsk\u00e1 maminka u\u0161ila kost\u00fdm. Celou tradici zavedl Ruda P\u0159ibyl, kter\u00fd byl dlouhou dobu \u010dlenem v\u00fdboru a se svoj\u00ed man\u017eelkou V\u011brou p\u0159ipravovali a organizovali bal\u00ed\u010dky pro nejmen\u0161\u00ed. Pr\u00e1ce to nebyla mal\u00e1, proto\u017ee p\u0159\u00edprava 56 bal\u00ed\u010dk\u016f a organizace d\u00e1rk\u016f vy\u017eadovala notnou d\u00e1vku pr\u00e1ce. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nesm\u011bl chyb\u011bt slavnostn\u00ed program, v kter\u00e9m se st\u0159\u00eddaly ve zp\u011bvu sourozenci rodiny Dr\u00e1palovy s d\u011btmi Dr. Nos\u00e1la, kter\u00e9 hr\u00e1ly koledy na tradi\u010dn\u00ed hudebn\u00ed n\u00e1stroje. \u010certice ve sv\u00e9m p\u0159il\u00e9hav\u00e9m trikotu a s rohama na hlav\u011b se sp\u00ed\u0161e l\u00edbila tat\u00ednk\u016fm ne\u017e d\u011btem, ale mnoho zla nerozd\u00e1vala, jedin\u011b na\u0161lehala zadek n\u011bjak\u00e9mu p\u00e1novi, kter\u00fd na n\u00ed neslu\u0161n\u011b pok\u0159ikoval, ale jinak v\u0161echno bylo v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku. Nyn\u00ed po 20 letech, kdy\u017e potk\u00e1v\u00e1m ony d\u011bti\u010dky v rol\u00edch maminek a \u0161\u0165astn\u00fdch tat\u00ednk\u016f, mn\u011b ob\u010das p\u0159epadne smutek nad ode\u0161lou kr\u00e1snou minulost\u00ed.\r\n\r\n Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsme nezanedb\u00e1vali ani t\u011blesnou schr\u00e1nku, kterou jsme pravideln\u011b procvi\u010dovali v hran\u00ed volejbalu v r\u016fzn\u00fdch \u0161kol\u00e1ch, kde se po ve\u010derech vyu\u010doval \u010desk\u00fd jazyk. \u010ceskou \u0161kolu zalo\u017eil Zden\u011bk Fi\u0161era a po dvacet let se v n\u00ed vyst\u0159\u00eddalo mnoho d\u011bt\u00ed, u\u010ditel\u016f i dosp\u011bl\u00fdch, kte\u0159\u00ed se pot\u0159ebovali nau\u010dit \u010desky. Prvn\u00ed u\u010ditelkou byla pan\u00ed Sladkovsk\u00e1, kter\u00e1 vyu\u010dovala spole\u010dn\u011b \u010de\u0161tinu se sloven\u0161tinou, potom jej\u00ed \u017eezlo p\u0159evzala dcera Monika Najmanov\u00e1, a nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed emigranti z roku 1980\u201382, Ani\u010dka Zounkov\u00e1 a D\u00e1\u0161a Schorn\u00edkov\u00e1. Osnovy byly p\u0159izp\u016fsoben\u00e9 z\u00e1kladn\u00edm t\u0159\u00edd\u00e1m v \u010ceskoslovensku a po\u010det d\u011bt\u00ed byl st\u0159\u00eddav\u011b kolem dvaceti. Jeliko\u017e \u010desk\u00e1 \u0161kola m\u011bla k dispozici i t\u011blocvi\u010dnu, tak ji rodi\u010de d\u011bt\u00ed \u010desk\u00e9 \u0161koly, pou\u017e\u00edvali ke hran\u00ed volejbalu. V osmdes\u00e1t\u00fdch letech byla tato disciplina tak popul\u00e1rn\u00ed, \u017ee jsme museli m\u00edt 2 h\u0159i\u0161t\u011b v t\u011blocvi\u010dn\u011b. Jak \u010das d\u00e1l pokra\u010doval tyto u\u010ditelky vyst\u0159\u00eddali dva mlad\u00ed u\u010ditel\u00e9, veden\u00ed \u0161koly p\u0159evzala rodina Karla a Jaru\u0161ky Traxlera \u201akter\u00e1 se aktivn\u011b z\u00fa\u010dast\u0148ovala jej\u00edho organizov\u00e1n\u00ed. Volejbal zat\u00edm pokra\u010doval s nad\u011bjn\u00fdmi talenty do letn\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed s Edmontonskou organizac\u00ed ve spole\u010dn\u00fdch z\u00e1pasech a piknic\u00edch na b\u0159ez\u00edch jezer m\u011bste\u010dka Red Deeru, kter\u00e9 le\u017e\u00ed v polovi\u010dn\u00ed vzd\u00e1lenosti mezi Calgary a Edmontonem. Po n\u011bkolika dal\u0161\u00edch roc\u00edch \u010deskou \u0161kolu p\u0159evzala Alena Poremsk\u00e1 a Martin Hlav\u00e1\u010dek. Pr\u016fm\u011br st\u00e1\u0159\u00ed \u017e\u00e1k\u016f se zv\u00fd\u0161il o 40 let a do \u0161koly za\u010dali chodit kana\u010fan\u00e9, kte\u0159\u00ed m\u011bli p\u0159\u00edbuzn\u00e9 v \u010cech\u00e1ch nebo businesmani, kte\u0159\u00ed udr\u017eovali s republikou obchodn\u00ed kontakty. D\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed mlad\u00ed \u017e\u00e1\u010dci vyrostli do mladistv\u00fdch let a rozprchli se po vy\u0161\u0161\u00edch kanadsk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch. Posledn\u00edm p\u0159edstavitelem \u0161koly se stal Pavel Hebelka s pan\u00ed Jindrou Rumstay jako u\u010ditelkou, kter\u00e1 nyn\u00ed vyu\u010duje \u010de\u0161tinu priv\u00e1tn\u011b a d\u011bl\u00e1 pro krajany p\u0159eklady z \u010de\u0161tiny do angli\u010dtiny.\r\n\r\n Dal\u0161\u00ed v\u00fdznamnou ud\u00e1lost\u00ed v \u017eivot\u011b organizace byla \u00fa\u010dast v organizov\u00e1n\u00ed \u201eFood fairu\u201c ve dnech Zimn\u00ed olympi\u00e1dy 1988. Spolek m\u011bl ji\u017e bohatou tradici v prod\u00e1v\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho j\u00eddla za minul\u00fdch 15 let. M\u011bli jsme zku\u0161enosti i dobr\u00e9 kucha\u0159ky a v\u017edy jsme n\u011bjak\u00fd ten dolar pro pokladnu vyd\u011blali. Ud\u011blali jsme rozkl\u00e1dac\u00ed st\u00e1nek, na kter\u00fd Jan Chalupn\u00ed\u010dek nakreslil znaky z n\u00e1rodn\u00edch kroj\u016f, d\u011bv\u010data obl\u00e9kla a p\u016fj\u010dila si \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed kroje a s velk\u00fdm nad\u0161en\u00edm jsme se pustili do pr\u00e1ce. Byli jsme jedni z prv\u00fdch, kter\u00e9 olympijsk\u00e1 organiza\u010dn\u00ed komise vybrala a po cel\u00fdch 10 dn\u00ed jsme ne\u00fanavn\u011b tr\u00e1vili 13 hodin prodejem \u010desk\u00e9ho j\u00eddla ve st\u00e1nku. Mus\u00edm pod\u011bkovat v\u0161em 52 dobrovoln\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed nejenom prod\u00e1vali, ale i pekli a p\u0159in\u00e1\u0161eli dom\u00e1c\u00ed pe\u010divo, kter\u00e9 bylo v\u017edy bez probl\u00e9mu prodan\u00e9. Sezn\u00e1mili jsme se se v\u0161emi \u010desk\u00fdmi i slovensk\u00fdmi \u00fa\u010dastn\u00edky a hosty z cel\u00e9ho sv\u011bta a z\u00edskali je\u0161t\u011b jejich dlouho trvaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Mohla by se o t\u011bchto dnech napsat cel\u00e1 kniha , kdy skute\u010dn\u011b olympijsk\u00fd duch zm\u011bnil charaktery lid\u00ed a kdo mohl tak velice r\u00e1d pom\u00e1hal. Spolkov\u00e1 pokladna vyd\u011blala n\u011bco p\u0159es 4 500 dolar\u016f a celkov\u00e1 suma bankovn\u00edho \u00fa\u010dtu se ji\u017e pohybovala v p\u011btim\u00edstn\u00fdch hodnot\u00e1ch. O organizov\u00e1n\u00ed cel\u00e9ho tohoto koloto\u010de se starali: Olga Pe\u0161tov\u00e1, Josef Najman, J\u00e1ra Rous, cel\u00fd v\u00fdbor organizace a kone\u010dn\u00e9 jejich uspokojen\u00ed bylo v diplomu uzn\u00e1n\u00ed o z\u00e1slu\u017enou pr\u00e1ci. V\u011b\u0159te mi, bylo toho dost. Zdravotn\u00ed inspekto\u0159i kontrolovali ka\u017ed\u00e9 3 hodiny v\u0161echny st\u00e1nky, po\u0159\u00e1dek, oble\u010den\u00ed, \u010distotu, tak\u017ee prodava\u010di se krmili j\u00eddlem, kter\u00e9 a\u010d bylo v\u00fdborn\u00e9, nepro\u0161lo \u010dasov\u00fdm limitem (byl toti\u017e strach z naka\u017eliv\u00fdch nemoc\u00ed). Na \u0161t\u011bst\u00ed na onemocn\u011bn\u00ed obsluhy st\u00e1nk\u016f nikdo nemyslel, tak\u017ee j\u00eddlo jsme museli j\u00edst potaj\u00ed, ale byly to kr\u00e1sn\u00e9 z\u00e1\u017eitky, na kter\u00e9 budeme vzpom\u00ednat cel\u00fd \u017eivot. Samoz\u0159ejm\u011b na\u0161e televizn\u00ed kamera nesm\u011bla chyb\u011bt a tak jsme nafilmovali mnoho kr\u00e1sn\u00fdch z\u00e1b\u011br\u016f z na\u0161\u00ed olympijsk\u00e9 \u010dinnosti.\r\n\r\n Nesm\u00edm zapomenout na jednu z hlavn\u00edch na\u0161ich \u010dinost\u00ed a tou bylo zalo\u017een\u00ed \u010desk\u00e9ho ob\u011b\u017en\u00edku, kter\u00fd m\u011bl informovat krajany o na\u0161ich akc\u00edch. Nemus\u00edm podot\u00fdkat, \u017ee prvn\u00ed \u010d\u00edsla vznikala na kolenou a \u010desk\u00fd psac\u00ed stroj byl velikou vz\u00e1cnost\u00ed. U vzniku ob\u011b\u017en\u00edku, pozd\u011bji Calgarsk\u00fdch list\u016f st\u00e1l Zdenek Fi\u0161era a Josef Najman. Nemohu zapomenout na Zde\u0148ka Fi\u0161eru, jak n\u011bjak\u00fd ob\u011b\u017en\u00edk smolil v noci v Riley parku na lavi\u010dce p\u0159i svitu baterky, proto\u017ee bylo ji\u017e pozd\u011b a neodv\u00e1\u017eil se m\u011b nav\u0161t\u00edvit. Bylo to jenom p\u00e1r str\u00e1nek, ale daly n\u00e1m zabrat. Dal\u0161\u00edm probl\u00e9mem byly adresy, kter\u00e9 jsme sh\u00e1n\u011bli z telefon\u00edho seznamu a museli lidem vysv\u011blovat na co je chceme. Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b p\u0159evl\u00e1dal komunistick\u00fd duch \u0161pion\u00e1\u017ee a my jsme ho pln\u011b respektovali. Pen\u00edze za noviny jsme d\u00e1vali do pokladny spolku a platili z nich zn\u00e1mky. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee listy byly prod\u011ble\u010dn\u00e9, ale dodace z pokladny umo\u017e\u0148novaly jejich vych\u00e1zen\u00ed 4 \u2014 5x ro\u010dn\u011b. B\u011bhem posledn\u00edch 30ti let se staly ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161eho krajansk\u00e9ho \u017eivota a douf\u00e1m, \u017ee maj\u00ed zaji\u0161t\u011bnou st\u00e1lou budoucnost. Lidi, kte\u0159\u00ed se pod\u00edleli na jejich vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed, psan\u00ed a star\u00e1n\u00ed se o administraci byla velk\u00e1 \u0159ada. Za zm\u00ednku jist\u011b stoj\u00ed, Zd Fi\u0161era, Dr. Jan Havlena, Karel a Jaru\u0161ka Traxlerovi, Bo\u017eena Kellnerov\u00e1, Vladim\u00edr T\u0159\u00edska, Josef Najman, a v neposledn\u00ed m\u00ed\u0159e dne\u0161n\u00ed hlavn\u00ed redaktor Vladim\u00edr Ma\u0161ata. Mus\u00edm pod\u011bkovat v\u0161em st\u00e1l\u00fdm odb\u011bratel\u016fm a spisovatel\u016fm, kter\u00e9 Vladim\u00edr Ma\u0161ata m\u00e1 na p\u0159esn\u00e9m seznamu a ne\u00fanavn\u011b pokra\u010duje ve vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch \u010d\u00edsel. (Nyn\u00ed ji\u017e komunistick\u00e9 obavy p\u0159\u00edli\u0161 nehroz\u00ed).\r\n\r\n Z politick\u00e9 \u010dinnosti spolku jsme po\u0159\u00e1dali s ostatn\u00edmi etnick\u00fdmi skupinami manifestace proti okupaci \u010ceskoslovenska ve dnech 21. srpna, seznamovali ostatn\u00ed ob\u010dany o krutostech komunistick\u00e9ho syst\u00e9mu, spolu s Dr. Havlenou a Dr. Nos\u00e1lem jsme rozmetali komunistickou bu\u0148ku na calgarsk\u00e9 universit\u011b a z\u00fa\u010dastnili se protestu proti vystoupen\u00ed souboru Rud\u00e9 arm\u00e1dy ve Stampedensk\u00e9m stadionu a spolu s edmontonskou pobo\u010dkou protestovali v r. 1976 v\u00edt\u00e1n\u00ed tehdej\u0161\u00edho ministra zem\u011bd\u011blstv\u00ed s. Gorba\u010deva. To jsme je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bli, \u017ee potom ud\u011bl\u00e1 z\u00e1kladn\u00ed politick\u00fd zvrat k lep\u0161\u00edmu, tak\u017ee mu je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d dlu\u017e\u00edme omluvu. Pom\u00e1hali jsme v mnoha p\u0159\u00edpadech krajan\u016fm p\u0159i emigraci jejich p\u0159\u00edbuzn\u00fdch do Kanady, umo\u017enili p\u0159\u00edchod katolick\u00e9ho kn\u011bze Vladim\u00edra a jeho franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho bratra Matou\u0161e Sleziaka, kte\u0159\u00ed se potom starali o n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 slu\u017eby v cel\u00e9 z\u00e1padn\u00ed Kanad\u011b. V 80. letech a p\u0159\u00edchodu nov\u00e9 vlny emigrant\u016f jsme se sna\u017eili pom\u00e1hat v\u0161em rodin\u00e1m, v seznamov\u00e1n\u00ed se se zvyky Kanady, s p\u0159eklady doklad\u016f, vozen\u00ed auty po n\u00e1kupech a rekrea\u010dn\u00edch oblastech, Josef Najman ud\u011blal s 52 lidmi \u0159idi\u010dsk\u00e9 pr\u016fkazy i praktick\u00e9 j\u00edzdy, \u017ee i m\u011bl zak\u00e1z\u00e1no od zkou\u0161ej\u00edch inspektor\u016f b\u00fdt p\u0159i zkou\u0161k\u00e1ch p\u0159\u00edtomen. ( N\u011bkter\u00e9 d\u00e1my se toti\u017e ani moc nenam\u00e1haly pochopit v\u00fdznam v\u00fdstra\u017en\u00fdch zna\u010dek, jenom mn\u011b klidn\u011b popsaly obr\u00e1zek, kter\u00fd jim zkou\u0161ej\u00edc\u00ed uk\u00e1zal a j\u00e1 ji\u017e znal p\u0159esnou anglickou odpov\u011b\u010f). Na \u0161t\u011bst\u00ed se \u017e\u00e1dn\u00fd velk\u00fd karambol v budoucnosti nestal, tak\u017ee v\u0161e bylo v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku. Jenom jedna takov\u00e1 p\u0159\u00edhoda, na kterou nemohu zapomenout. \u00dastn\u00ed zkou\u017eky vyst\u0159\u00eddaly komputery a k t\u011bm jsem ji\u017e nemohl, proto jsem se sna\u017eil nau\u010dit poslucha\u010de odpov\u011bdi na v\u0161echny ot\u00e1zky. Jedna na\u0161e krajanka, u\u010ditelka se v\u0161echno na\u0161prkala, tak\u017ee zkou\u0161ky na komputeru ud\u011blala na v\u00fdbornou. Pr\u016f\u0161vih ov\u0161em nastal, kdy\u017e j\u00ed inspektorka anglicky volala ke zkou\u0161en\u00ed zraku ( barvy a hloubka vid\u011bn\u00ed) a doty\u010dn\u00e1 j\u00ed nerozumn\u011bla ani slovo. Tehdy jsem musel i j\u00e1 osobn\u011b zas\u00e1hnout a m\u011bl jsem co d\u011blat, abych inspektorku p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee pan\u00ed u\u010ditelka p\u0159i zkou\u0161k\u00e1ch nepodv\u00e1d\u011bla. Nov\u00fd p\u0159\u00edchod exulant\u016f p\u0159inesl i novou krev do \u017eivota organizace. Michal Kellner z\u00edskal m\u00edsto vedouc\u00edho laborato\u0159\u00ed fyziky na Mount Royal Collage a hned na n\u00ed za\u010dal prom\u00edtat \u010desk\u00e9 filmy, kter\u00e9 se potom staly ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed \u017eivota spolku. Z\u00e1rove\u0148 p\u0159evzal patron\u00e1t nad po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm kulturn\u00edch akc\u00ed v prostor\u00e1ch nov\u011b postaven\u00e9 Collage a jeliko\u017e architektura byla supermodern\u00ed mnoho n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f akc\u00ed se v jejich chodb\u00e1ch ztr\u00e1celo a my jsme museli d\u011blat z\u00e1tahy, abychom tyto ztracence na\u0161li a v\u010das p\u0159ivedli do pat\u0159i\u010dn\u00fdch s\u00e1l\u016f. Jeho \u017eena Bo\u017eena se tak\u00e9 ihned p\u0159ipojila do akc\u00ed spolku a oba dva se tak stali budouc\u00edmi z\u00e1kladn\u00edmi pil\u00ed\u0159i \u017eivota organizace. Na na\u0161ich calgarsk\u00fdch jevi\u0161t\u00edch se vyst\u0159\u00eddala slavn\u00e1 jm\u00e9na nejenom emigrantsk\u00fdch um\u011blc\u016f: J\u00e1ra Kohout, Adina Mandlov\u00e1, spisovatel \u0160kutina, Ota Ul\u010d z New Yorku, V\u00e1clav T\u00e1borsk\u00fd z Toronta, Vladim\u00edr Valenta z Edmontonu, Valdemar Matu\u0161ka s KTO, Ji\u0159\u00ed Such\u00fd a Jitka Molavcov\u00e1, zp\u00edvaj\u00edc\u00ed advok\u00e1t Dr Jahelka, Milan Dvo\u0159\u00e1k s Evou Pilarovou, Miroslav Horn\u00ed\u010dek, Petr Mal\u00e1sek s Hanou Hegerovou. Ji\u0159ina Bohdalov\u00e1, Jan a Va\u0161ek Neck\u00e1\u0159ovi, Iva Jan\u017eurov\u00e1 s man\u017eelem Stanislavem Remundou, Karel \u0160t\u011bdr\u00fd s Karlem Bl\u00e1hou, Petr N\u00e1ro\u017en\u00fd, Greenhorns, Dechovka mlad\u00fdch z Chebu a je\u0161t\u011b mnoho dal\u0161\u00edch, kte\u0159\u00ed se zapsali do kulturn\u00ed historie na\u0161\u00ed organizace.\r\n\r\n V roce 1988 se n\u011bkte\u0159\u00ed na\u0161i krajan\u00e9 zab\u00fdvali ot\u00e1zkou spr\u00e1vnosti upravov\u00e1n\u00ed vztah\u016f v\u016f\u010di na\u0161\u00ed republice. Toto \u201cupravov\u00e1n\u00ed\u201d znamenalo vypov\u00edd\u00e1n\u00ed a hotov\u00e9 vyplacen\u00ed se na konzul\u00e1t\u011b v Montrealu za \u00fa\u010delem povolen\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy republiky. Na tuto mo\u017enost n\u00e1\u0161 exil reagoval striktn\u00edm rozd\u011blen\u00edm na \u201cupravence\u201d a \u201cneupravence\u201d. Jizvy v mezilidsk\u00fdch vztaz\u00edch zp\u016fsoben\u00e9 rozd\u00edln\u00fdm pohledem na v\u011bc se je\u0161t\u011b dodnes na 100% nezahojily. Je\u0161t\u011b p\u0159ed revoluc\u00ed se odehr\u00e1val dramatick\u00fd \u00fat\u011bk Petra Nedv\u011bda z litv\u00ednovsk\u00e9ho man\u0161aftu \u00fa\u010dastn\u00edc\u00edho se hokejov\u00e9ho turnaje v Calgary. V t\u00e9 dob\u011b se odmaskovalo n\u011bkolik \u0161pion\u016f v na\u0161ich \u0159ad\u00e1ch, kte\u0159\u00ed marn\u011b usilovali o n\u00e1vrat Nedv\u011bda do \u010ceskoslovenska.V dob\u011b od roku 1989, po sametov\u00e9 revoluci se politick\u00fd charakter spolku nezm\u011bnil. V roce 1992 calgarsk\u00e1 pobo\u010dka \u00fasp\u011b\u0161n\u011b uspo\u0159\u00e1dala dal\u0161\u00ed Kongres \u010cSSK. Na sobotn\u00edm kongresov\u00e9m b\u00e1lu k n\u00e1m do Calgary p\u0159ijela zazp\u00edvat popul\u00e1rn\u00ed zp\u011bva\u010dka Eva Pilarov\u00e1 se sv\u00fdm klav\u00edristou profesorem Milanem Dvo\u0159\u00e1kem. Postupn\u011b a s chut\u00ed jsme za\u010dali spolupracovat s nov\u00fdmi \u010desk\u00fdmi reprezentanty (konzuly a ambas\u00e1dory). Seznamovali jsme z\u00e1jemce o ob\u010danstv\u00ed s podm\u00ednkami, kter\u00e1 si kladla tehdej\u0161\u00ed vl\u00e1da a jeliko\u017e pr\u00e1ce bylo nadbytek navrhli jsme \u010desk\u00e9 vl\u00e1d\u011b jmenovat honor\u00e1rn\u00edho konzula, kter\u00fd by se staral o ve\u0161kerou agendu. Stal se j\u00edm Lubo\u0161 Pe\u0161ta Q.C., kter\u00fd m\u011bl je\u0161t\u011b na starosti Edmonton a Saskatchewan. Na n\u00e1vrh Lubo\u0161e Pe\u0161ty a s finan\u010dn\u00ed dotac\u00ed MZV-OKKV od roku 1997 ka\u017edoro\u010dn\u011b koncem \u0159\u00edjna oslavujeme St\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek vzniku Republiky formou koncert\u016f klasick\u00e9 \u010desk\u00e9 hudby interpretovan\u00e9 vynikaj\u00edc\u00edc\u00edmi \u010desk\u00fdmi um\u011blci a solisty. Po vypr\u0161en\u00ed jeho mand\u00e1tu p\u0159evzal konzul\u00e1rsk\u00fd \u00fa\u0159ad Jaroslav Jel\u00ednek, kter\u00fd vyjma sv\u00fdch povinost\u00ed se dob\u0159e star\u00e1 o pot\u0159eby a z\u00e1jmy na\u0161ich krajan\u016f. P\u0159edsedkyn\u00ed organizace byla 2.4.1998 zvolena Bo\u017eena Kellnerov\u00e1, kter\u00e1 spolu se sv\u00fdm man\u017eelem vede velice dob\u0159e celou organizaci a v t\u011bsn\u00e9 spolupr\u00e1ci s Pavlem Hebelkou \u2014 m\u00edstop\u0159edsedou spolku a nyn\u011bj\u0161\u00edm mana\u017eerem Royal Canadian Legion po\u0159\u00e1daj\u00ed tane\u010dn\u00ed z\u00e1bavy, sch\u016fze i kulturn\u00ed akce v jeho prostor\u00e1ch.\r\n\r\n Velkou ud\u00e1lost\u00ed veden\u00ed calgarsk\u00e9 pobo\u010dky bylo uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed 52. Kongresu \u010cSSK ve dnech 26. \u2013 28. kv\u011btna 2002. Podle v\u00fdsledku \u00fasp\u011b\u0161nosti v\u0161ech pracovn\u00edch dn\u016f Kongresu, calgarsk\u00e1 pobo\u010dka obdr\u017eela p\u00edsemn\u00e9 pod\u011bkov\u00e1n\u00ed z \u00dast\u0159ed\u00ed a Sokolsk\u00e9 \u017dupy Kanadsk\u00e9 za vynikaj\u00edc\u00ed pr\u00e1ci a starostlivost o v\u0161echny hosty a deleg\u00e1ty. Vyj\u00edme\u010dn\u00fd 52. Kongres byl t\u00edm, \u017ee poprv\u00e9 v historii kon\u00e1n\u00ed kongres\u016f byl zastoupen mluv\u010d\u00edm \u010desk\u00e9ho tisku \u2013 \u0161efredaktorkou \u010cesk\u00e9ho Dialogu pan\u00ed Evou St\u0159\u00ed\u017eovskou. Kouzeln\u00e9 vzpom\u00ednky na Calgary a Albertu popisuje v uveden\u00e9m \u010dasopise dodnes.\r\nV lednu 2005 text doplnila a opravila Bo\u017eena Kellnerov\u00e1.\r\n\r\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Z historie calgarsk\u00e9 pobo\u010dky Vzpom\u00ednky Josefa Najmana, b\u00fdval\u00e9ho p\u0159edsedy a st\u00e1l\u00e9ho \u010dlena pobo\u010dky \u010cSSK \u2014 Calgary V roce 1968 kdy\u017e jsme p\u0159ijeli do Calgary se mezi \u010cechy a Slov\u00e1ky za\u010daly tvo\u0159it z\u00e1jmov\u00e9 skupiny a snaha udr\u017eet \u010ceskoslovenskou organizaci. Zdej\u0161\u00ed starousedl\u00edci n\u00e1s v\u0159ele p\u0159iv\u00edtali a uspo\u0159\u00e1dali pro n\u00e1s n\u011bkolik kulturn\u00edch a soci\u00e1ln\u00edch akc\u00ed. Mirek Faltus, Ruda [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":15,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-180","page","type-page","status-publish","hentry","branch-calgary"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/180","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=180"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/180\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":181,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/180\/revisions\/181"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/15"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=180"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}