{"id":158,"date":"2025-03-16T17:50:36","date_gmt":"2025-03-16T21:50:36","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cssk.ca\/new\/?page_id=158"},"modified":"2025-03-16T17:50:36","modified_gmt":"2025-03-16T21:50:36","slug":"our-story","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/our-community\/our-story\/","title":{"rendered":"N\u00e1\u0161 p\u0159\u00edb\u011bh"},"content":{"rendered":"<p><span style=\"font-weight: 400;\">\u010ceskoslovensk\u00e9 (dnes \u010cesk\u00e9 a slovensk\u00e9) sdru\u017een\u00ed vzniklo z pot\u0159eby siln\u00e9 \u00fast\u0159edn\u00ed organizace \u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch krajan\u016f, kter\u00e1 by pomohla p\u0159isp\u011bt v pr\u016fb\u011bhu druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky k osvobozen\u00ed \u010ceskoslovenska. A\u010dkoliv takov\u00e1 pot\u0159eba se objevila u\u017e za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, byl jednotn\u00fd c\u00edl mnoha z\u00e1jmov\u011b rozd\u00edln\u00fdch spole\u010dnost\u00ed a klub\u016f nalezen teprve v roce 1939, kdy \u010cSR ztratila svou nez\u00e1vislost. Pod veden\u00edm slovensk\u00e9ho Kana\u010fana \u0160tefana Rudinsk\u00e9ho z Montrealu a \u010desk\u00e9ho Kana\u010fana Gustava P\u0159\u00edstupy z Toronta byly p\u0159ek\u00e1\u017eky br\u00e1n\u00edc\u00ed sjednocen\u00ed p\u0159ekon\u00e1ny. Vznikl spole\u010dn\u00fd v\u00fdbor n\u00e1rodn\u00edch organizac\u00ed, kter\u00fd se se\u0161el 7. kv\u011btna 1939 v Torontu. Zde bylo rozhodnuto o z\u0159\u00edzen\u00ed N\u00e1rodn\u00edho sdru\u017een\u00ed Slov\u00e1k\u016f, \u010cech\u016f a Podkarpatsk\u00fdch Rus\u00edn\u016f v Kanad\u011b. 24.\u201325. \u010dervna 1939 se konal prvn\u00ed kongres v torontsk\u00e9m kostele Church of All Nations. Za p\u0159\u00edtomnosti 140 deleg\u00e1t\u016f byl zvolen v\u00fdkonn\u00fd v\u00fdbor, v jeho\u017e \u010dele stanuli \u0160tefan Rudinsk\u00fd jako p\u0159edseda a Karel Buzek jako gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk. P\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev byl brzy zm\u011bn\u011bn na \u010ceskoslovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed sdru\u017een\u00ed v Kanad\u011b (\u010cSNS).<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Se Sdru\u017een\u00edm aktivn\u011b spolupracovaly prakticky v\u0161echny \u010desk\u00e9 a slovensk\u00e9 organizace s v\u00fdjimkou separatisticky orientovan\u00e9 Slovensk\u00e9 ligy. Po vzniku Slovensk\u00e9ho st\u00e1tu v b\u0159eznu 1939 se Liga ocitla ve slo\u017eit\u00e9 situaci. Mnoho jej\u00edch v\u016fdc\u016f sympatizovalo s Tisov\u00fdm autoritativn\u00edm re\u017eimem a s Hlinkovou lidovou stranou. Slovensk\u00e1 liga sice napom\u00e1hala kanadsk\u00e9mu v\u00e1le\u010dn\u00e9mu \u00fasil\u00ed sb\u00edrkami pen\u011bz pro \u010cerven\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, ale \u010dinila tak v\u017edy odd\u011blen\u011b od zbytku \u010desk\u00e9 a slovensk\u00e9 komunity sjednocen\u00e9 v \u010ceskoslovensk\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm sdru\u017een\u00ed.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Z vlastn\u00ed iniciativy i z obecn\u00e9ho z\u00e1jmu boje proti nacistick\u00e9mu N\u011bmecku Sdru\u017een\u00ed rychle rostlo \u2014 ze 46 m\u00edstn\u00edch pobo\u010dek v roce 1939 a\u017e na 86 s asi 6 500 \u010dleny na konci roku 1942. Tomuto v\u00fdvoji napomohly cesty organizovan\u00e9 nap\u0159\u00ed\u010d Kanadou, od v\u00fdchodn\u00edho k z\u00e1padn\u00edmu pob\u0159e\u017e\u00ed. Prvn\u00ed z t\u011bchto cest podnikli Karel Buzek a vedouc\u00ed slovensk\u00fd \u010dlen Sdru\u017een\u00ed Peter Klimko. Dal\u0161\u00ed cestu umo\u017enily kanadsk\u00e9 kluby sen\u00e1torovi Vojtovi Bene\u0161ovi, star\u0161\u00edmu bratru prezidenta Edvarda Bene\u0161e, a dv\u011bma p\u0159edstavitel\u016fm \u010deskoslovensk\u00fdch zahrani\u010dn\u00edch sil \u2014 plk. Janu Ambru\u0161ovi a kpt. Rudolfu Nekolovi. Posledn\u011b jmenovan\u00fd se vr\u00e1til do Kanady po komunistick\u00e9m pu\u010di v roce 1948, stal se kanadsk\u00fdm ob\u010danem a vydavatelem t\u00fdden\u00edku Nov\u00fd domov (New Homeland). Sdru\u017een\u00ed spravovalo \u010deskoslovensk\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd dobro\u010dinn\u00fd fond v Kanad\u011b a sebralo asi 330 000 kanadsk\u00fdch dolar\u016f pro r\u016fzn\u00e9 \u00fa\u010dely spojen\u00e9 s v\u00e1lkou a s osvobozen\u00edm \u010ceskoslovenska. P\u0159isp\u011blo tak\u00e9 k tomu, \u017ee kanadsk\u00e1 vl\u00e1da za\u010dala od dubna 1941 pova\u017eovat p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky \u010deskoslovensk\u00e9 minority v Kanad\u011b za ob\u010dany spojeneck\u00e9 zem\u011b.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Na kongresu v listopadu 1945, kter\u00fd vedl slovensk\u00fd Kana\u010fan z Windsoru Jan Ga\u017eo, byly vyty\u010deny t\u0159i hlavn\u00ed \u00fakoly: podpora kanadsk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed, udr\u017eov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed a materi\u00e1ln\u00ed pomoc star\u00e9 vlasti zni\u010den\u00e9 v\u00e1lkou. Posledn\u00ed z t\u011bchto po\u017eadavk\u016f se mohl uskute\u010dnit pot\u00e9, co se gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk \u010cSNS Karel Buzek stal tak\u00e9 v\u00fdkonn\u00fdm \u0159editelem kanadsk\u00e9ho spojeneck\u00e9ho podp\u016frn\u00e9ho fondu Canadian United Allied Relief Fund.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Po v\u00e1lce se aktivita \u010cSNS p\u0159esunula z politick\u00e9 do soci\u00e1ln\u00ed oblasti, od probl\u00e9m\u016f zahrani\u010dn\u00edch k dom\u00e1c\u00edm. V letech 1946 a 1947 Sdru\u017een\u00ed p\u0159edlo\u017eilo dva obsa\u017en\u00e9 dopisy kanadsk\u00e9mu sen\u00e1tn\u00edmu v\u00fdboru pro imigraci a pr\u00e1ci, je\u017e po\u017eadovaly ur\u010dit\u00e9 legislativn\u00ed zm\u011bny, z nich\u017e \u0159ada byla v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech provedena. \u010cesk\u00e1 a slovensk\u00e1 komunita za\u010dala v tomto obdob\u00ed budovat Masarykovu halu a Masaryk\u016fv \u00fastav (Masaryk Memorial Institute) ve Scarborough, sou\u010d\u00e1sti metropolitn\u00edho Toronta.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Sdru\u017een\u00ed pohotov\u011b reagovalo na p\u0159evzet\u00ed moci komunisty v \u010cSR v \u00fanoru 1948 a za\u010dalo sponzorovat kanadsk\u00fd fond pro \u010deskoslovensk\u00e9 uprchl\u00edky. Mezi nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edmi a starousedl\u00fdmi krajany v Kanad\u011b do\u0161lo k rozkolu, kter\u00fd zabr\u00e1nil efektivn\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1ci \u010cSNS aspo\u0148 na osm let (1948\u20131956). V roce 1949 se sice poda\u0159ilo z\u0159\u00eddit Kanadsk\u00fd fond pro \u010deskoslovensk\u00e9 uprchl\u00edky (Canadian Fund for Czechoslovak Refugees), kter\u00fd p\u0159i Sdru\u017een\u00ed funguje dodnes, av\u0161ak zvl\u00e1\u0161t\u011b mezi soci\u00e1ln\u011b pot\u0159ebn\u00fdmi emigranty z 20. a 30. let se znovu pokou\u0161ela p\u016fsobit komunistick\u00e1 strana. Ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e1 pomohla krajany stmelit, byla ma\u010farsk\u00e1 revoluce v roce 1956. Za p\u0159edsednictv\u00ed Franka N\u011bmce, kter\u00fd byl \u010deskoslovensk\u00fdm velvyslancem v Kanad\u011b p\u0159ed rokem 1948, se Sdru\u017een\u00ed vr\u00e1tilo ke klidn\u00e9 a u\u017eite\u010dn\u00e9 pr\u00e1ci.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">V 60. letech se aktivita \u010cSNS zv\u00fd\u0161ila, znovu rostl po\u010det pobo\u010dek. P\u0159edsedou se stal Anthony Dai\u010dar z m\u011bste\u010dka Batawy, zalo\u017een\u00e9ho Tom\u00e1\u0161em Ba\u0165ou, gener\u00e1ln\u00edm tajemn\u00edkem byl zvolen Ji\u0159\u00ed Corn. V\u00fdznamn\u00fdm funkcion\u00e1\u0159em Sdru\u017een\u00ed z \u0159ad \u010dlen\u016f \u010ceskoslovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u011b soci\u00e1ln\u00ed strany v exilu byl tak\u00e9 prof. Vladim\u00edr Krajina. A\u010dkoliv se \u010dlensk\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky sn\u00ed\u017eily ve srovn\u00e1n\u00ed s v\u00e1le\u010dn\u00fdm obdob\u00edm na jednu p\u011btinu, bylo z nich p\u0159ece mo\u017eno hradit po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed bazar\u016f, tane\u010dn\u00edch z\u00e1bav, divadeln\u00edch p\u0159edstaven\u00ed a dal\u0161\u00edch spole\u010densk\u00fdch akc\u00ed. V\u00fdznamn\u00fdm projektem byla iniciativa \u010cSNS vedouc\u00ed ke z\u0159\u00edzen\u00ed samostatn\u00e9 stolice pro \u010deskou a slovenskou literaturu na torontsk\u00e9 univerzit\u011b.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">\u010ceskoslovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed sdru\u017een\u00ed v Kanad\u011b, kter\u00e9 se od roku 1984 naz\u00fdvalo pouze \u010ceskoslovensk\u00fdm sdru\u017een\u00edm a po rozd\u011blen\u00ed \u010ceskoslovenska se p\u0159ejmenovalo na \u010cesk\u00e9 a slovensk\u00e9 sdru\u017een\u00ed v Kanad\u011b \u2014 \u010cSSK (Czech and Slovak Association of Canada), vytrvale poskytovalo oporu a pomoc \u010desk\u00fdm a slovensk\u00fdm uprchl\u00edk\u016fm a v tomto smyslu tak\u00e9 udr\u017eovalo styky s feder\u00e1ln\u00edmi a provin\u010dn\u00edmi vl\u00e1dami v Kanad\u011b. V kanadsk\u00e9 politice usiluj\u00edc\u00ed o vytvo\u0159en\u00ed multikulturn\u00ed spole\u010dnosti n\u00e1le\u017e\u00ed krajansk\u00fdm spolk\u016fm a organizac\u00edm ostatn\u011b tradi\u010dn\u011b v\u00fdznamn\u00e9 m\u00edsto. Za p\u0159ipomenut\u00ed bezpochyby stoj\u00ed pod\u00edl Sdru\u017een\u00ed jako jedn\u00e9 z 36 krajansk\u00fdch organizac\u00ed zastoupen\u00fdch v Kanadsk\u00e9 etnokulturn\u00ed rad\u011b na prosazen\u00ed dosud platn\u00e9ho multikulturn\u00edho z\u00e1kona C 96.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">V roce 1999 \u010cSSK oslavilo 60. v\u00fdro\u010d\u00ed sv\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed. V lednu 2000 m\u011blo 14 pobo\u010dek v r\u016fzn\u00fdch kanadsk\u00fdch provinci\u00edch s celkem asi 3 800 plat\u00edc\u00edmi \u010dleny, a to v t\u011bchto m\u00edstech: Batawa-Belleville, Calgary, Edmonton, Halifax, Hamilton, Kingston, Kitchener-Waterloo-Guelph, London, Montreal, Ottawa, Toronto, St. Catharines, Vancouver a Winnipeg. Vrcholn\u00fdm org\u00e1nem Sdru\u017een\u00ed je v\u00fdro\u010dn\u00ed zased\u00e1n\u00ed (kongres), je\u017e ka\u017edoro\u010dn\u011b schvaluje finan\u010dn\u00ed v\u00fdkazy a zpr\u00e1vy jednotliv\u00fdch z\u00e1stupc\u016f a v\u00fdbor\u016f. V dob\u011b mezi kongresy \u0159\u00edd\u00ed Sdru\u017een\u00ed N\u00e1rodn\u00ed rada, kter\u00e1 se skl\u00e1d\u00e1 ze sedmi volen\u00fdch z\u00e1stupc\u016f, ze \u010dty\u0159 p\u0159edsed\u016f st\u00e1l\u00fdch v\u00fdbor\u016f (imigra\u010dn\u00ed, soci\u00e1ln\u00ed, organiza\u010dn\u00ed a integra\u010dn\u00ed, kulturn\u00ed a informa\u010dn\u00ed) a ze 6 \u2014 12 volen\u00fdch \u010dlen\u016f. V rad\u011b rovn\u011b\u017e zased\u00e1 b\u00fdval\u00fd p\u0159edseda z p\u0159edchoz\u00edho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed, kter\u00e9 je dvoulet\u00e9. Sdru\u017een\u00ed m\u00e1 sv\u00e9 z\u00e1stupce pro z\u00e1padn\u00ed, st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Kanadu, revizory a p\u011bti\u010dlenn\u00fd sm\u00edr\u010d\u00ed soud k urovn\u00e1v\u00e1n\u00ed spor\u016f mezi \u010dleny. \u0160edes\u00e1t procent v\u00fddaj\u016f spojen\u00fdch s veden\u00edm imigra\u010dn\u00ed agendy v torontsk\u00e9 centr\u00e1le je hrazeno kanadskou feder\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dou, zbytek pohled\u00e1vek kryj\u00ed \u010dlensk\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky. Tiskov\u00fdm org\u00e1nem Sdru\u017een\u00ed je V\u011bstn\u00edk \u010cSSK\/CSAC Newsletter, jednotliv\u00e9 pobo\u010dky krom\u011b toho vyd\u00e1vaj\u00ed sv\u00e1 vlastn\u00ed periodika.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Torontsk\u00e1 pobo\u010dka \u010cSSK po\u0159\u00e1d\u00e1 v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pro sv\u00e9 \u010dleny tane\u010dn\u00ed hodiny, besedy, liter\u00e1rn\u00ed po\u0159ady v \u010desk\u00e9 restauraci U Vlasti\u010dky a koncerty star\u00e9 \u010desk\u00e9 hudby. Z iniciativy Petra Munka vych\u00e1z\u00ed pravideln\u011b p\u0159ehled \u010dl\u00e1nk\u016f z anglo-americk\u00e9ho tisku o \u010cesk\u00e9 republice. Televizn\u00ed studio Okno (Josef \u010cerm\u00e1k a re\u017eis\u00e9r Milo Kub\u00edk) zhotovuje nahr\u00e1vky \u0159ady v\u00fdznamn\u00fdch kulturn\u00edch a politick\u00fdch akc\u00ed, na nich\u017e Sdru\u017een\u00ed participuje. Za v\u0161echny uve\u010fme aspo\u0148 koncert k 60. v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku \u010cSR v roce 1988, n\u00e1v\u0161t\u011bvu prezidenta V\u00e1clava Havla v roce 1990, prvn\u00ed produkci Prodan\u00e9 nev\u011bsty v Kanad\u011b, je\u017e se hr\u00e1la v Torontu v roce 1994, a od roku 1990 po\u0159izovan\u00e9 z\u00e1znamy z p\u0159edstaven\u00ed Nov\u00e9ho divadla, po\u0159\u00e1dan\u00fdch ve spolupr\u00e1ci s \u010desk\u00fdmi a slovensk\u00fdmi profesion\u00e1ln\u00edmi herci. Mimo\u0159\u00e1dnou dokument\u00e1rn\u00ed a historickou hodnotu maj\u00ed profily v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho exilu v Kanad\u011b (Josef \u0160kvoreck\u00fd, Zdena Salivarov\u00e1, Tom\u00e1\u0161 Ba\u0165a, Ota Hora, Karel Buzek, Ji\u0159\u00ed Corn, Rudolf H\u00e1sek, Oskar Morawetz, J\u00e1n Smerek, Otakar \u0160irek, Anna \u0160irekov\u00e1, Emilie Pe\u0159inov\u00e1, Ji\u0159\u00ed Traxler, Jan Waldauf, Walter Dufek, Milo Kom\u00ednek) a prof. H. G. Skillinga, kanadsk\u00e9ho historika zab\u00fdvaj\u00edc\u00edho se \u010deskoslovensk\u00fdmi d\u011bjinami. V t\u00e9to \u0159ad\u011b chyb\u00ed profil Vladim\u00edra Krajiny, s n\u00edm\u017e byla redaktorkou Anitou Machovou po\u0159\u00edzena aspo\u0148 rozhlasov\u00e1 nahr\u00e1vka pro Radio Canada International. Ve spolupr\u00e1ci s touto televizn\u00ed skupinou nato\u010dila \u010cesk\u00e1 televize Ostrava v roce 1992 \u010dty\u0159d\u00edln\u00fd seri\u00e1l o \u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch krajanech v Kanad\u011b pod n\u00e1zvem Kanadsk\u00e1 mozaika (1. Drsn\u00e1 i vl\u00eddn\u00e1, 2. Torontsk\u00e9 sn\u011bn\u00ed, 3. Podnik\u00e1n\u00ed jako sen, 4. \u010clov\u011bk nen\u00ed nikde s\u00e1m).<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Kontakty \u010cSSK s vlast\u00ed byly nav\u00e1z\u00e1ny po roce 1989. Na spole\u010dn\u00fdch sch\u016fz\u00edch se z\u00e1stupci zahrani\u010dn\u00edho v\u00fdboru Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny \u010cR pro styky s krajany a komise pro krajany Sen\u00e1tu \u010cR byly v pr\u016fb\u011bhu 90. let projedn\u00e1v\u00e1ny ot\u00e1zky dvoj\u00edho ob\u010danstv\u00ed, koresponden\u010dn\u00edho volebn\u00edho pr\u00e1va, dokon\u010den\u00ed restituc\u00ed osobn\u00edch majetk\u016f a usnadn\u011bn\u00ed n\u00e1vratu krajan\u016f do vlasti. Krajansk\u00e9 organizace v Kanad\u011b zastupoval na v\u011bt\u0161in\u011b jedn\u00e1n\u00ed Milo\u0161 \u0160uchma z Ottawy. V pr\u016fb\u011bhu l\u00e9ta a podzimu 1997 Sdru\u017een\u00ed uspo\u0159\u00e1dalo sb\u00edrku na pomoc oblastem posti\u017een\u00fdm povodn\u00ed. \u010c\u00e1stka ve v\u00fd\u0161i 100 000 kanadsk\u00fdch dolar\u016f byla odesl\u00e1na do vlasti prost\u0159ednictv\u00edm \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee.<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u010ceskoslovensk\u00e9 (dnes \u010cesk\u00e9 a slovensk\u00e9) sdru\u017een\u00ed vzniklo z pot\u0159eby siln\u00e9 \u00fast\u0159edn\u00ed organizace \u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch krajan\u016f, kter\u00e1 by pomohla p\u0159isp\u011bt v pr\u016fb\u011bhu druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky k osvobozen\u00ed \u010ceskoslovenska. A\u010dkoliv takov\u00e1 pot\u0159eba se objevila u\u017e za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, byl jednotn\u00fd c\u00edl mnoha z\u00e1jmov\u011b rozd\u00edln\u00fdch spole\u010dnost\u00ed a klub\u016f nalezen teprve v roce 1939, kdy \u010cSR ztratila [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"parent":15,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-158","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/158","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=158"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/158\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":159,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/158\/revisions\/159"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/15"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cssk.ca\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=158"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}